A je na světě… „Kulíšek“

Dlouho jsem na něj čekala. Nemohla jsem se dočkat. V kalendáři jsem měla přesně poznačený týden + den těhotenství své dcery. Prožívala jsem s ní úplně všechno. Vyšetření, prohlídky, screeningy. Hltala jsem jakoukoli informaci o svém nenarozeném vnoučkovi. V mobilu mám spousty videí, jak se mé nenarozené vnoučátko v bříšku hýbe, jak kope. Byla jsem vděčná dceři, když mi dovolila si na bříško sáhnout a cítit tak vnoučka jak se má čilé k světu.

A v tom přišel ten velký den. Den kdy se maličký začal klubat na svět. Nikdy nezapomenu na pocity a emoce, které mnou cloumaly. Ta radost, ale zároveň i strach, aby vše dobře dopadlo. Nemohla jsem myslet na nic jiného, než na chlapečka, který se má narodit a na svou holčičku, aby vše zvládla.

A ona to zvládla 😊 V pondělí ráno, přesně  v 5:05 přišel na svět můj chlapeček. Matyášek. Mé srdce se zalilo štěstím, plakala jsem dojetím, v hlavě mi běželo tisíce myšlenek. Myšlenek na to, co bylo, na to, co je a hlavně na to, co bude. Matyášek je tady a náš nový život začíná…

Pro inspiraci Vám přikládám básničku, kterou ode mě můj vnouček slyšel jako první a kterou jsem jej doprovázela celý první rok jeho života. Má jí nesmírně rád a vždy když si jí spolu připomínáme, kouká a směje se, jakoby věděl „jóó babííí, tu znám moc dobře 😊“

„Levá, pravá, levá, pravá, tak se chodí do světa.

Kdo to splete, můj ty světe, to je velký popleta.

Levá, pravá, levá, pravá, tak se chodí ze vrátek.

Kdo to splete, můj ty světe, ať se vrátí nazpátek“